3.Čarka

Třetí energetické centrum

Solarplexus neboli pupeční čakra (Manipuraka)

Tato čakra se nachází na pupku, v oblasti solarplexu. Její hlavní význam spočívá v tom, že se skrze ni cítíme spojeni s fyzickým i s éterickým světem. Tato čakra je východ, kterým mohou proudit naše emoce. Je to sídlo podvědomí, osobnosti. Když je plně aktivní, točí se v zelené a červené barvě. Je jí přidělena žlutá barva, element oheň a smyslová funkce vid. Tato čakra je v úzkém vztahu s city a pocity všeho druhu. Má vztah k solárplexu a ztělesňuje harmonizující, spojující element rozumu a intelektu.

V této úrovni se seznamujeme s vlastností roztažení, tepla. Tato čakra je sídlo ohně naší bytosti. Světlo je vlastností ohnivé podstaty a z ní povstává. Síla ohnivého elementu, která je v nás v daném okamžiku, upravuje tady jasnost toho, co právě vidíme. Když se cítíme dobře, vypadá vše světle a zářivě, ale máme-li špatnou náladu, připadá nám vše šedivé a bezbarvé. Rozdíl mezi těmito dvěma náladami je v relativní síle, která v tom okamžiku vychází z třetí čakry.

Tato čakra má co dělat s city ve formě emocí. Ze strachu před emocemi potlačuje člověk své pravé city. Potlačený strach z agresí se projevuje depresemi. Důležitým úkolem 3. čakry je řízení pudů a přání spodních čaker a vědomé využití jejich kreativní energie.

Vyrovnané energie ve 3. čakře se projevují pocitem míru a vnitřní harmonie. Je to vidět na uvolněném, veselém, extrovertním a inteligentním charakteru a ve schopnosti vyjádřit city, ve spontaneitě a v emocionálním teplu. Jednání je potom v souladu s přirozenými životními zákony, z čehož vyplývá vnitřní a vnější bohatství a hojnost. Představy, přání a plány mohou být bez námahy realizovány, neboť energie k tomu potřebné se vyskytují v množství zářícího světla. Člověk téměř magicky přitahuje to, co si přeje. Všechno a každý přináší člověku štěstí, úspěch a blahobyt.

Příznaky disharmonie: člověk má vnitřní touhu ovlivňovat vše podle vlastní mysli, chtěl by vše kontrolovat, mít neomezenou moc. Vystupňovanou aktivitou zkouší člověk zakrýt pocity neklidu, nespokojenosti a frustrace. Panuje i nedostatek vnitřního uvolnění; člověk není schopen povolit a uvolnit se. Touha po obdivu, vnějším bohatství a honba za úspěchem stojí v popředí. A potom, když samotné snažení o povrchnostech nepřináší trvalou spokojenost a ukojení, stává se člověk nesmělým, zkroušeným a všude vidí překážky, které se staví do cesty jeho vlastním přáním.

Svobodnému rozvoji osobnosti bývá často bráněno a bývá omezováno již v dětství, z čehož v člověku vzniká strach ze ztráty uznání okolím. Člověk se chová přizpůsobivě, soustavně hledá uznání, bojí se neobvyklých zkušeností a výzev a pociťuje životní boj jako nesnesitelný. Spontánní ochota k jednání je blokovaná. Pocity nejistoty, nedostatečného sebevědomí a nedůvěry se dostavují ve zvětšené míře.

Blokády jsou psychicky vyjádřeny jako egoistické, mocenské nároky, jako přemrštěná nakupovací a uklízecí mánie, přehnaně prestižní myšlení, chtivost a závist.

Tělesné příznaky jsou mimo jiné žaludeční potíže, potíže dvanácterníku a slinivky břišní, jater a žlučníku.